Leroušek je číslo. Všechno umí, všechno zná, všemu rozumí, ale na požádání neukáže skoro nic.
Když se chce dívat na pohádku, stojí u sedačky a jednoznačně ukazuje, že se chce posadit na sedačku. Pak natáhne všemohoucí prstíček a poručí si pohádku.
Jindy si stoupne ke dveřím a domáhá se procházky tak důrazně, že to nesnese odkladu. Jsou dny, kdy si nechce sundat čepičku ani bundu, což znamená, že musíme jít ještě na chvíli ven. Občas ji najdu u skříně, kde má oblečení. Dožadu se obléknutí a pak mě vede ke kočárku. Čas na procházku si určí tedy sama:) Jednoznačný význam má i dobývání se do mého výstřihu. To je čas svačinky:o)
Prcku ji umývám v umývadle, kde se ještě krásně vejde. Tekoucí vodu chytá tou svou malou dlaní a pokaždé se mohutně zlobí, že už voda neteče, a že ji balím do osušky. Nazouvá a vyzouvá nám všem papuče, prstíčkama pinzetkuje každý žmoleček na dece a Ráďovi tak precizně depiluje chloupky na těle.
Mívá své dojemně milé chvilky, kdy se krásně tulí, pusinkuje nás všechny tou svou voňavou malou pusinkou a hladí. Nás i sebe:o)
P.S: Konečně nám zase vykvetly orchideje....!
Žádné komentáře:
Okomentovat