...a umí už spoustu věcí!
Paci paci
jak je veliká
šiju boty
prosím, prosím
napodobuje zvířátka - jak dělá pejsek, kočička, kravička...
umí napodobit auto
říká: "mama" "nene"
leze pozadu z postele
umí zhasnout a rozsvítit světlo
dokáže otevřít dveře
Valeri pečlivě sleduje Natali, jak krásně umí kotoul vpřed.
(To je u Natálky novinka z posledního týdne. Kotoul pečlivě trénuje u babičky a moc ráda tu dovednost prezentuje:))
Bobšík to hned to chce zkoušet taky.
Natálka je zkrátka úžasný vzor! Hlavně tedy, co se blbinek týče. Bylo by jistě krásné, kdyby spolu děvčata způsobně seděla a prohlížela si knížky plné zvířátek, ale to u nás opravdu vidět není. Zato pištění, "honění", válení, škrábání, tahání za vlásky a především Natálčino: "To je mojeeee! Mamíííí, Valinka mi to bele/ boží/ shazujeeee...", tak to je u nás na denním pořádku. Znamená to jediné. Máme tedy zdravé a úplně "normální" děti:)
Valinka miluje babičku, když ji vidí, hlasitě píská a natahuje ručičky. Jsem za to MOC ráda.
Valerinka zbožňuje všechny hlouposti, honění se s Natálkou, pištění, schovávání se...
S oblibou si zakrývá si ručkama očička a dělá "baf"
(tahle hra mi v podstatě jako jediná umožňuje Valinku v klidu přebalit...
Jakmile ji přestane bavit, tak si hned kleká, stoupá, natahuje se po vypínačích, leze...)
Zajímá se hlavně o nehračky, misky, vařečky, baví ji, když věci může zadělávat víčkem, takže Sterimar do nosu je jednou z těch oblíbených "hraček".
(Ty klasické ji moc nebaví...snad jen tvary a navlékání kroužků
a pak samozřejmě ty, co vydávají hodně zvuků).
S Natálkou dělají u babi "kolo kolo mlýnské", takže Vali zvládá i chůzi do boku.
Chodí za jednu ruku, taky s kočárkem, s vozíkem, v chodítku... to ji jde jedna radost...
Valeri dává krásné pusinky
posílá pusinky
dělá pá pá
berany, berany, duc
legračně zpívá
čistí si sama zoubky
slézá sama pozadu z velké postele
spustí nožičky a opatrně se posunuje ručkama
Cestování už je daleko snesitelnější, většinou bez pláče a nadávání.
(Maďarskou uklízečku už teď vozíme zcela vyjímečně:o)
V podstatě jen tehdy, porušíme-li Valíškovi režim)
Pořád bojujeme s jídlem...
Vali chce sice všechno, co vidí u ostatních, ale stačí ji ochutnat
a pak už pusinku zamyká a nechce jíst.
Udržet ji u stolu je velký problém, ale snažíme se být trpěliví a zkoušíme to pořád dokola.
Nejoblíbenější pochoutkou jsou malé kukuřičné kuličky, které soustředěně nabírá pinzetkovým úchopem jednu po druhé a strká si je do pusinky. Po jídle většinou vytřu nebo alespoň vysaju, převleču dítko i sebe a přemýšlím, kolik asi tak lžiček úspěšně skončilo ve Valíškově bříšku.
Natálka se na Bobšíčka včera při večeři dívala a pečlivě zopakovala můj častý povzdech:
"Valinko, Ty máš ale pšíšelné (příšerné) stolování!"
Dnes Vája se zájmem sledovala, jak ji mažu krémem, co ji má chránit proti venkovnímu chladu.
Okamžitě vystrčila všemohoucí prstíček a jasně dala najevo, že teď bude mazat na oplátku ona mě. Vždycky mi zůstane rozum stát nad tím, jak tak malé dítě může být tak úžasně vnímavé.
Už umí pít z hrnečku a ze skleničky,
všemu rozumí, miluje kojení a nerada opouští maminčino bezpečí.
To, že chce mlíčko, dává jednoznačně najevo leháním si do mé náruče.
Spinká 2x denně, dopoledne krásně a odpoledne už jen chviličku
má ráda, když dodržujeme její režim... dny jsou pak o hodně klidnější.
V noci už dokáže spát bez probuzení, vyjímečně kojím 1x-2x, dlouho usíná...
hemží se, převrací, leze, tulí, mazlí, ale nakonec přeci jen zabere.
Valíšek chodí kolem nábytku a na Tři krále udělala své první 4 kroky úplně sama!
Nočník má ráda, ale úspěchy zatím slavíme jen nahodile:)
Valunka má zatím tak malý zadeček, že do toho nočníku zapadne skoro celá :o)
Vždycky říkám, že má prcinku velkou jako mandarinku. Taky bych chtěla mandarinku.
Rozhodně lepší, než pomeranč, neřku-li dýně!:o)
Žádné komentáře:
Okomentovat