Naše prázdniny...

Klárka je Natálčina velká kamarádka. Rozhodně s ní Nany bourá své mantinely. Ujde 6 km jako nic, zatímco jindy má lenivý problém ujít i pár metrů. Bláznivě se spolu smějí, dělají všechno zakázané, honí se, dupou, povykují a z docela uklizeného bytu dokáží udělat bojiště během několika minut. Radost z každého setkání je však skoro hmatatelná:) Smích vydrží do okamžiku, než Klárka spadne a odře si koleno. Klárka každou odřeninu nese extrémně špatně, den jakoby končí a zábava taky. Doufám, že Natálka, která všechny ty plačtivé scénky pečlivě pozoruje a ještě pečlivěji uchovává, nenajede na stejně lítostivý program. Odřená kolena jsou totiž u nás na programu dne. Tak trošku jsem vděčná za tohle léto, ve kterém je horkých dnů pramálo. Díky chladnému počasí tak tu jemnou dětskou kůži chrání aspoň vrstvy oblečení:) V herně s Lukáškem Valihráškem, který je o měsíc starší, než Valinka. Fialové mečíky jsem dostala od Rádi k pětiletému výročí svatby a pak ještě spoustu krásných dárků. Kromě jiného i tradiční i předposlední knížku od Simony Monyové. Dostanu už jen jednu, protože mou oblíbenou autorku zavraždil její vlastní manžel. Co k tomu dodat?:o(

Na fotce Bětka a Majda Černoškovi, Natálčiny kamarádky z Otrokovic. A v lednu k nim přibude ještě bráška nebo další sestřička:) Lukášek Indrák, který nám tu krásně zpíval a vůbec používal dospělácké formulace typu : "Dobře, teto, přesvědčila jsi mě. Tu šťávu si přeci jen dám:o)" Na druhé straně fotky je jeho nevlastní sestra Míša. 8. května se rodina Kovářovic rozrostla ještě o malou Adélku, která přibývá na váze stejně pomalu a problematicky jako naše Vališka.

S Vali jsme na oplátku na návštěvě u Kovářů v Bystročicích.