Penzion Alwin splňoval přesně to, co jsme od něj čekali. Jen Natálka se sháněla po nemožném:) První její věta byla: "A kde je to moře?":o) Věděli jsme, že jedeme do "panenské přírody", kde uvidíme spoustu zvířátek. Co jsme netušili, byl fakt, že se zvířátky budeme v kontaktu tak těsném, jak si jen umíte představit.
Hned po ubytování a dobrém obědě, jsme vyrazili na procházku lesem. Čtyři dospělí a stejný počet dětí, spravedlivé dělení:) Na zpáteční cestě nás zastavilo velké auto, z kterého vykoukl pán s dotazem, zda jsme "náhodou" cestou nepotkali velké stádo krav, které se mu "zatoulalo". Krávy jsme neviděli, a tak jsme jen zbytek cesty tajně doufali, že překvápko, které by nás zadusalo do země, nebude součástí dovolenkového programu:)
Pohodový a sympatický majitel hotelu Ivo, který penzion Alwin nazval podle svého nejrychlejšího chrta, nám zajistil čtyřkolky, aby jsme mohli využít přilehlé hektary krásných zelených luk.
Natálka byla moc ráda za kamarádku ze školky, Klárku, s kterou si skvěle vyhrají. Do Klárčiny nožičky se hned první den zakouslo malé klíště. Při vytahování Klárka trošku panikařila, pinzetu nechtěla ani vidět. Natálka, která propukne v panickou hysterii i kvůli malé kapičce krve nebo při proceduře tak absolutně nebolestivé jako je měření teploty, držela Klárku za ruku a hlasem, z kterého šla vyčíst jasná převaha, k ní důležitě promlouvala: "Klárko, pěkně si lehni. Jsem u Tebe. Držím Tě za ručičku. To já, když jsem měla klíště (nikdy žádné neměla, pohádkářka), tak to jsem taky pěkně ležela a v klidu čekala, až mi maminka pinzetou klíště vytáhne:))" Tak to jsme se fakt všechny pobavily!
Krása a příroda, kam se jen podíváš....
Děti si bohatě vystačily a vyhrály i bez hraček. Kreslily na zem křídou, lítaly, honily se, stavěly si hrady z kamínků...
Holky trhaly kytičky, pletly jsme věnečky.... Byly věčně špinavé, ale spokojené.
Bobša nabírala kamínky lopatičkou a odvážela je na autíčku, které všude vozíme s sebou...
V jídelně byly trochu na obtíž schody, na které Valinka ustavičně lezla a navíc tam určitě byli psi, kteří se tam chovali opravdu domácky. Holky, které mají rády zvířata jen z uctivé vzdálenosti a ještě k tomu za plotem, z té důvěrnosti často hysterčily a vůbec se chovaly jak typicky městské děti. Že by i strach ze zvířat byl geneticky přenosný?? :)
No není ta retro paráda úžasná???? :)
Zleva Klárka, Natálka, Valinka a vepředu roční Tomášek, Klárčin bráška.
A jede se na výlet....
5 minut jízdy od Alwinu bylo nádherné, nové koupaliště s krásnými brouzdátky pro děti.
Dospělí za celý den zaplatili vstupné 30,- Kč. Děti byly zdarma:)) No považte, není to radost, rekreovat se v té naší krásné republice???
Po obídku holky zalehly do stanu, aby byly v chládku a tři hodinky sladce spinkaly:)
Pro Valerínku jsme našli nádherný, bílý beach písek, který šel skvěle bagrovat:)
Vali napodobuje Natálku absolutně ve všem, což má někdy i pozitivní dopad na její dovednosti:) S vyměšováním je úžasně šikovná:) A bez plínky a strachu z loužiček na koberci to jde úplně samo:)
Ryan byl kůň pana majitele a občerstvoval nás svou důvěrnou přítomností každý večer.
Chodil až k lavečkám hostů, strkal mezi nás hlavu, pil kofolu, pivo a jedl banány i se slupkou.
Jediné, co na něj platilo, byl červený smeták, toho se bál. Jakmile ho kdokoliv vzal do ruky, pelášil pryč. Nejpozději do 3 min. byl však zpátky. Postupem času se ho holky přestaly bát a s respektem si ho zblízka prohlížely.
Malošci, Vali a Tomi už spinkají. Klárka a Natálka s námi užívají teplého večera:)
To "ponocování" pak Natálka ráno vydatně dospávala a žádné okolní ruchy ji nějak vůbec nerušily. V tomhle má Nany obrovskou výhodu proti Váje. Když spinká, tak prostě spinká.Val vzbudilo i zívnutí vlaštovky, co nám k ránu sedala na okno:o)
Žádné komentáře:
Okomentovat