Při zpáteční cestě domů jsme se horko těžko prosekali totálně zacpanou Prahou a za vydatného nadávání pana řidiče jsme nakonec dojeli až k tetě Haničce.
Holky objevily téměř okamžitě "vzácné poklady" , a že bylo co objevovat! :)Zvídavé dětičky máme...:) Natálka si jako bonus střihla sjezd z totálně rezavého a špinavého nájezdu pro kočárky.Pravda, schodů tam bylo hodně, tak proč toho nevyužít jako skluzavky, že??Vynalézavost a úzkostlivá čistotnost naší Nanušky zkrátka nezná mezí :o)P.S: Kraťasy jsem od rezavého nánosu vyprala až napotřetí:)
Všechny četné přejezdy i to zdlouhavé cestování zvládly děti v pohodě, s výjimkou handrkování o DVD přehrávač, který chtěly obě. Vyjížděli jsme tak, aby co nejvíc spinkaly, pokud možno obě.Naprosto nevydařená byla až "noční" cesta z Prahy, kdy u Valinky nepomohlo ani to, že jsme vyjížděly až po 21 hod. Spala před obědem a byla už úplně hotová, takže jsem doufala, že zpáteční cestu prospí. Nestalo se tak. Byla už nejspíš přetažená nebo unavená z toho harcování, takže jen řičela, ukazovala prstíčkem na dveře a chtěla ven. Občas se jí podařilo usnout, ale nikdy to netrvalo dlouho. Díky Bohu za Natálku, která se nepřidala a trpělivě to Valinčino křičení snášela. Myslím, že se Natálce dokonce podařilo i usnout, což z hloubi duše obdivuju:) Ty decibely v tom uzavřeném prostoru spánku zrovna moc nepřejí....
Žádné komentáře:
Okomentovat