Vánoce na Července byly krásné jako každý rok. Byly pečlivě zorganizovány pod babiččinou údernou taktovkou, na jejíž svižný rytmus budu vždycky zírat s úžasem. Všechno je dopředu skvěle uklizeno, napečeno, navařeno, obaleno, přichystáno, dům voní pohodou a Ježíškem. Mužská část vyráží po obědě i s našimi velkými hafany na štědrovečerní procházku, maminky
a děti jedou na dětskou vánoční mši a taky zapálit svíčky na hřbitov. Letos byly vánoce pro moji maminku trošku smutné, protože se jí stýskalo po babi Julce, ale naše holky se hodně snažily, aby ten smutek vyvážily úplně upřímnou dětskou radostí. A že se jim to dařilo!
Nadělování dárečků si užily děti hned 2x. Jednou u babi a dědy a podruhé ještě doma.
Natali to z pozice starší sestry chttěla šéfovat, ale Valeri ji chce stačit v úplně každém ohledu a všechno po ní věrně opakuje.
Holčičky tleskaly a zpívaly koledy tak roztomile, že jsme se musely všichni smát. Hlavně Valíšek zpívá tak krásně, že mě osobně to těšilo víc, než všechny dárečky dohromady:)
Vali ráda chodí uprostřed, každý ji dáme jednu ručičku a už si to svátečně vykračuje:)
Natálka by ji nejraději vodila pořád, je to taková malá maminka.
Všechny hračky kojí a přebaluje, je s tím moc legrační.
To je lásky! Takhle vypadá to opravdové "šťastné a veselé!"
Čtyřzoubek Valíšek se strejdou Honzíkem, který to s dětičkama krásně umí!
No a tady přišla na řadu další oblíbená Natálčina říkačka:
"Maminka u stolu jablíčko rozkrojí,
uvidíš hvězdičku v červeném jablíčku!"
Valinka nelenila a rozbalovala všechny dárečky...
Žádné komentáře:
Okomentovat