Už máme doma tak velkou slečnu!
Těší mě to a děsí zároveň. Zdá se mi to teprve nedávno, co jsem ji držela v náručí čerstvě narozenou a úplně malinkou. Dlouho si pocit "jedináčka" neužila, ale já ty dva roky, co jsme měli jen ji, vnímám jako krásné, dokonalé, snadné, přirozené, dech beroucí a velmi šťastné.
Natálka byla neskutečně hodné dítě. S krásnou a vyspělou duší. Milovala spaní venku a to i v zimě, a když jsme ji chovali, skládala si svoje ručky na rameno toho, kdo ji choval a zvědavě se rozhlížela.
Všechno se učila nápodobou, tím, že se prostě "dívala." Mateřství s ní bylo tak snadné, hladivé, konejšivé, hřejivé.
Brzy se naučila chodit, ve 2 letech krásně mluvila, písmenko "r" naskočilo sama a "ř" dala na první dobrou. Měla jsem pocit, že mít děti je tak snadné!
Když jsem ji vzala poprvé na lyže, lidé se mě ptali, kolikátou sezónu už holčička lyžuje. Bruslit se naučila zrovna tak. Všechny sporty ji šly lehce, snadno a hned napoprvé.
Dnes má 10 let. Chodí do čtvrté třídy, ale taky se učí hrát druhým rokem na kytaru, chodí plavat, 2x týdně má atletiku a v pátek milované Fuseco. Občas mám pocit, že má takovou lehkou pubertičku, která se projevuje hlavně při výběru oblečení. Chce to trpělivost, trpělivost, nadhled a zase trpělivost!
Do výšky se příliš nevytáhla, měří 136 cm a váží 28 kg, ale během roku ji noha vyrostla o 4 čísla, takže momentálně nosí boty vel. 37! Doufám, že teď se poměr růstu obrátí:)
Oproti jiným rokům si zoufale hlídá, aby ji kadeřník nezkrátil vlasy víc, než o 3 cm, ale rozčesávání je stále útrpné. Fajn je, že už se Natálka často češe sama. Nerozčesává, ale češe:)) Taky občas načeše ségry, což je pro mě obrovská pomoc. Sofi si u toho česání hrozně vymýšlí a Valinku to zoufale kudlí, dupe u toho nožkama a pofňukává, takže splétáme volné copy i na noc.
Kdyby holky neměly tak krásné, husté a kvalitní vlasy, určitě bych volila krátký střih. Často to navrhuji jako řešení, ale byla jsem dětmi poučena, že "ony by nikdy nic podobného a tak strašného svým dcerám nikdy neudělaly a vlásky jim neostříhaly", tak se to snažím respektovat:)
Pravdou zůstává, že mě maminka ostříhala mé dlouhatánské lehce zvlněné vlasy radikálně "na Arabelu" právě ve 4.třídě a z nějakého nepochopitelného důvodu mi už nikdy nenarostly. A to jsem byla jediná holka mezi dvěma klukama!
Pro Natálku jsou hodně důležití kamarádi. Vztahy řešíme vlastně už od školky. Natálka má tendence se vždycky na někoho upnout a pak k němu vzhlížet, což popravdě nikdy nedělá dobrotu.
Na oslavu si pozvala Karolínku, Šárku, Báru, Ellu, která nakonec jela místo oslavy na velkou pardubickou, Táňu, Julinku a Tobiáše, jehož jméno volala dnes v noci ze spaní:)) Tobi je borec, že to mezi tolika holkami statečně dal!
Natálka mi umí báječně pomoct! Mám pocit, že všechno umí ještě lépe, než já. Krásně uklidí kuchyň, oblečení poskládá tak, že vypadá jako vyžehlené, umí uklidit pokojíček, vysát....vlastně dokáže úplně všechno, jen se ji musí chtít. A to se ji "chce" jen opravdu "občas", ale díky Bohu za to! Holkám před spaním čte, i když ne úplně ráda a vždycky jen 3 stránky! Doufala jsem, že bude čtení milovat tak jako kdysi já, ale to jsou ty hloupé domněnky!
Naty miluje sport. A pak taky karty všeho druhu, vydrží to "mastit" s Vájou nekonečně dlouho. Krásně maluje, i když už ne tak často, jako dřív. Stále dělá hvězdy, stojky, rondat...nevadí, že si doma málem zlomí palec u nohy třísknutím o masivní profil knihovny! Druhý den dělá totéž zase, i s palcem, který je 2x takový, než by měl být. Naty je celkově kádr na úrazy. Její strážní andělé už musí být úplně strhaní a sedření. To není jeden den, kdy by s něčím ze školy nepřišla....a pokud takový den je, dožene to drobným úrazem doma. Vyvrknuté kotníky, drobné řezné rány, modřiny, pohmožděniny...to je náš denní chléb:(
Ráda spí s maminkou, což veřejně nerada přiznává, ale je to zkrátka tak. Vím, že to už nebude trvat dlouho, ale teď to ještě tak je. Cítí možná větší bezpečí nebo alespoň blízkost. Ze spaní často povídá, ale málokdy ji rozumím. Je to spíš sova a skřivánkem patrně nikdy nebude. Vstává neochotně, nerada a velmi pomaličku a vlastně vůbec nezáleží, kdy šla večer spát. Není to o délce spánku. Je to o životním stylu. Je to patrně dědičné neb její tatínek rána prožívá úplně stejně. Valinka vstává rychle a svižně a hrozně ji pudí, že Naty ještě leží a neustále mě na to chodí upozorňovat:)) Je to takový náš denní ranní rituálek:)
Natálka moc ráda hraje na kytaru a na flétnu a už umí zahrát pár písniček. Nádherně tančí, ale veřejně nerada vystupuje. Stydí se. To ale po tatínkovi nemá:)
Žádné komentáře:
Okomentovat