U Sofinky v Hodolanech

Natálka si na začátku prázdnin, v době, kdy jsme se vraceli z podvečerní procházky a čekali, než nám přijede výtah, sebevědomě stoupla, založila jednu ručičku v bok, u té druhé ručky výstražně vystrčila prstík a pravila: "Podívej, maminko. Ty mě už do konce prázdnin nedáš do školky a já Tě budu poslouchat, milovat, masírovat, ve všem Ti pomáhat a to platí i na tatínka (prstík nasměrovala na Ráďu:)). Když mě tam ale dáš, tak nebudu dělat NIC!" :) V tu chvíli jsem se nezmohla na jediné slovo:)

Jiný den jsem uspala po obědě Vali a pak se šla přitulit za Natálkou do pokojíčka. Ovečka se celá šťastná přitulila a povídá: "Zrušíme navždy školku a budeme už pořád jen spolu!" (Výborný nápad!!!:))
Letišti říká Nanynka "letadliště", a když chce spinkat, tak říká, že ji "už cvrčci lezou do hlavy":)
Mám moc ráda tahle její slůvka a větná spojení....