Vali je čím dál lepší. Upovídanější, roztomilejší, hravější, zvídavější a rozumnější. Je jí všude plno. Nechodí, jen běhá. Zatáčky bere smykem a kolem rohů od stolu ji to zatím vychází na milimetry.
Ještě pořád trošku bojujeme s jídlem a pitím, ale už je to taky o něco lepší. Problém je spíš v tom, že Val má ráda svých několik oblíbených druhů potravin a jiné většinou bojkotuje. Pro jistotu je ani neochutná. Teď moc nechce ani polívky, které byly doteď velkou jistotou. Ve školce bude patrně hladná, ovečka kudrnatá...
Moje maminka vždycky říká, že Val je takový kluk v sukních. Je to éro. Teď má období, kdy se s oblibou schovává do všech možných škvír. Nejčastěji mezi Natálčinu postel a peřiňák. Pak ještě za postýlku v ložnici a oblíbené a úžasné "bezpečné" místo je v šatně za velikým žebříkem. Stoupne si tam, zakryje si očka ručkama a ani nedutá. Vydrží tam klidně 10 min. a na mé volání se neozve:o)
Nejoblíbenější písnička je ta od Natálky ze školky: "To je on, malý ston, co se učí na bombon. Zatoubí, když dáš bombon:o)" Zpívat s ní můžete jen tehdy, když se písničku učí. Pak už vám to nedovolí a zásadně chce zpívat sama! Narozdíl od Natálky, která má teď stydlivé období, zazpívá kdykoliv, komukoliv, na požádání i do telefonu. Val prostě zpívá celé dny:)
Žádné komentáře:
Okomentovat