Natálka je naše sluníčko:o) Když ji řekneme Natálie, hned se ohradí, že není Natálie, ale "miláček". Večer před spaním ji občas říkám, že je moje holčička milovaná, a že jsme si ji moc přáli. Když je ji pak smutno nebo, když už je čas spát, tak kňourá, tulí se a říká: "A jsem milovaná, maminko? Máš mě na světě nejvíc?" (Myslí tím - na světě nejvíc ráda:))
Na procházce s pětiletým Davídkem, na jejíž závěr se Natálka domáhala uznání, kolik toho naběhala po vlastních nožičkách:o)
Nany má teď období, kdy miluje školku. V neděli ji říkám, že zítra už bude zase školka a Natálka se směje a tleská, skáče po posteli a volá: "Jupí, superrr, školka!!!!!"
Ráno nás přijde pohlazením probudit táta. Spím u Ovenky, protože si mě zcela pravidelně tak nejpozději kolem třetí hodiny ráno vyžádá k sobě do postele. Po šesté hodině ranní už vykřikuje: "Maminko, vstávej, musíme stihnout divadlo!" Jakmile sundáme pyžamko, tak se chce ještě nahatá pomazlit a potulit, případně "pitulit", jak sama říká. Pak už spěcháme...oblékáme, češeme, chystáme...
Nachystám- li Natulce do školky šatičky nebo sukni, jsem odměněna objetím a pusinkou. Když se šaty točí, je radost dvojnásobná. Body nasbírám i kabátkem a kozačkama. Tahle kombinace je prostě ideální. Natálka víc nepotřebuje k absolutnímu štěstí:)
Jedno ráno mi Naty říká:
"Jéé, maminko, dáš mi pod šaty i zateplené kalhoty?"
Já na to: "Máš zateplené punčošky, legíny, dlouhý kabát a vysoké kozačky. Ty chceš ještě zateplené kalhoty?? Vždyť nemrzne.
Natali: "
Ale Irenka bude nažíkat." (Irenka je učitelka:o)
Já: "A proč bude Irenka naříkat?"
Natali: "
Protože chce, abych měla zateplené kalhoty:o)"
Tak jsme oblékly kalhoty, aby Irenka nenaříkala:)
Natálka říká nadšeně písmenko "er" i tam, kde se vůbec nevyskytuje.
Například říká "
sruníčko", "
už jsem to všechno snědra, maminko" apod.
Natálka je naše sluníčko:o) Když ji řekneme Natálie, hned se ohradí, že není Natálie, ale "miláček". Večer před spaním ji občas říkám, že je moje holčička milovaná, a že jsme si ji moc přáli. Když je ji pak smutno nebo, když už je čas spát, tak kňourá, tulí se a říká: "A jsem milovaná, maminko? Máš mě na světě nejvíc?" (Myslí tím - na světě nejvíc ráda:))
Na procházce s pětiletým Davídkem, na jejíž závěr se Natálka domáhala uznání, kolik toho naběhala po vlastních nožičkách:o)
Nany má teď období, kdy miluje školku. V neděli ji říkám, že zítra už bude zase školka a Natálka se směje a tleská, skáče po posteli a volá: "Jupí, superrr, školka!!!!!"
Ráno nás přijde pohlazením probudit táta. Spím u Ovenky, protože si mě zcela pravidelně tak nejpozději kolem třetí hodiny ráno vyžádá k sobě do postele. Po šesté hodině ranní už vykřikuje: "Maminko, vstávej, musíme stihnout divadlo!" Jakmile sundáme pyžamko, tak se chce ještě nahatá pomazlit a potulit, případně "pitulit", jak sama říká. Pak už spěcháme...oblékáme, češeme, chystáme...
Nachystám- li Natulce do školky šatičky nebo sukni, jsem odměněna objetím a pusinkou. Když se šaty točí, je radost dvojnásobná. Body nasbírám i kabátkem a kozačkama. Tahle kombinace je prostě ideální. Natálka víc nepotřebuje k absolutnímu štěstí:)
Jedno ráno mi Naty říká: "Jéé, maminko, dáš mi pod šaty i zateplené kalhoty?"
Já na to: "Máš zateplené punčošky, legíny, dlouhý kabát a vysoké kozačky. Ty chceš ještě zateplené kalhoty?? Vždyť nemrzne.
Natali: "Ale Irenka bude nažíkat." (Irenka je učitelka:o)
Já: "A proč bude Irenka naříkat?"
Natali: "Protože chce, abych měla zateplené kalhoty:o)"
Tak jsme oblékly kalhoty, aby Irenka nenaříkala:)
Natálka říká nadšeně písmenko "er" i tam, kde se vůbec nevyskytuje.
Například říká "sruníčko", "už jsem to všechno snědra, maminko" apod.
Žádné komentáře:
Okomentovat