Sofi jde poprvé do školky. Je jí teprve 2,5 roku. Neseme to špatně obě. Je to velká změna.
Na fotce Sofi vypadá statečná a veselá, ale první týden je krušný. Pláč, velké maminkování, objímání, slzičky, kojení v šatně jako psychická podpora...Po cestě do školky mi Sofi říká: "Maminko moje milovaná, já jsem tak smutná!":(( Jsem taky smutná. S ní i bez ní. Pro ni. Za ni. Je mi tak blízká. Tak moc jsem si ji přála. Tak moc jsem po ní toužila. Nechce se mi ji svěřit cizím lidem. Celý týden mám bolavý žaludek a slzy v očích. Nejraději bych si ji nechala u sebe napořád. Nejde to a odloučení vždycky bolí. Přijde mi ještě malinká. Vím, že to zvládne, ale stejně to bolí.
Chodí do oddělení "Koťátek". Holky chodily do Zajíčků a Valince Natálka ušlapala cestičku, takže se do školky i do školy moc těšila. To je snad jediná výhoda prostředních dětí. Mají to v tomhle o trošku snadnější, než ty první a poslední.
3 komentáře:
Jej, broucek maly!
At uz je lip a skolka Sofinku bavi a tesi.
Děkujeme, Renatko Fialko:)) Slíbila jsi, že se mi ozveš, jak se Ti daří! Sofi chodí poslední 3 dny do školky už ráda! Konečně!! Ty 2,5 měsíce "nechtění" se zdály být nekonečné...
Okomentovat