Líbí se mi moc:) Nevím, jestli je to jen nekritickou mateřskou láskou, ale přijde mi, že ji všechno úžasně sluší! Je radost na ni nakupovat oblečení, shánět doplňky, vzájemně věci propojovat a ladit:) A stejný pocit mám i z Valinky a se Sofinky:) Mít tři holky je nejen v tomhle ohledu zkrátka úžasná radost:)
Sofi má pocit, že je nesmrtelná! Absolutně všude leze, všechno zkoumá. Tyhle dřevěné schodečky jsou její nejoblíbenější.Vleze na ně, nahoru, chytne se knihovny, schůdky ji ujedou, panenka visí na malých, ale silných ručičkách, drží se knihovny a hýká jako potrefená labuť, jako ptáček, který potřebuje zachránit:) Je neúnavná a nepoučitelná. Zkouší to znovu a znovu. Stále dokola:)
Naše třetí holčička je nesmírně aktivní a trošku zbrklá. Odvážná by asi znělo lépe:)Je to taková milá radost, ve kterou už jsem se ani neodvážila doufat. Cítím z ní tolik radosti, je to pro mě Boží požehnání, všeobjímající láska bez podmínek, oddanost, touha, chuť a nádherná nová vůně:)
Výjimečné spinkání v postýlce...Tuhle postýlku jsme koupili už pro Natálku. Je velká, prostorná a fortelná. Naštěstí:)) Každodenně v ní vlastně žádná holčička nespinká. Holky už mají velké postele ve svém pokojíčku a Sofejška je šťastná mezi náma. I holky spaly mezi náma. Rády, s vděčností a s naprostým klidem. Jednou jsem přendala Valinku v noci do postýlky. Vali hned procitla, postavila se a povídá: "Kams mě to dalas?" :)) Teď postýlku ale Valinka miluje a docela často v ní spává.I Nanuška ještě moc ráda spí se mnou v ložnici... Když táta odjede na služební cestu, spinkají se mnou všechny.
V noci poslouchám jejich pravidelný dech a hlídám jejich klidný spánek:) Valinka spinká potichoučku - jako víla, její dech není téměř slyšet. Natálka často ze spaní vykládá. Rozkládá ručička, počítá příklady z matematiky, řeší věci ze školy, ze sportu, z knížek i z filmů. Sofi se budí jen na kojení a hned vyžaduje přísun maminčina mléka. Kňourá, pomrčává a hlasovou intenzitu zvyšuje s netrpělivostí, kterou v noci nemůžu ignorovat. Nasává ze mě jistotu, klid i lásku. Někdy se cítím úplně vykojená, vyprahlá, unavená, vysátá. Kojím často a hodně. Stále a pořád. V noci i ve dne. Ve chvílích, kdy se mi chce i nechce. Někdy je to únavné a vyčerpávající, jindy blahodárné, opojné a nádherně intimní. Nezapomenutelné.
Ráďa, který je vděčným zdrojem neustálých "blbin" a paskřivin, udělal vlasaté Sofi vysavačem kohouta! Holky se mohly potrhat smíchy a tuhle báječnou akci vyžadovaly opakovaně. Stále jim to připadalo nesmírně zábavné.
Sofi se bavila tím, jak se bavily její sestry:) Miluje je, zbožňuje, ve všem jim chce dostačovat, nasává do sebe všechny ty pitominky, které pro ni vymýšlí a je neskutečně šťastná, když ji věnují svou pozornost...Některé "zdroje" uvádí, že je podobná na mě, jiní v Sofi vidí Ráďu. Nejčastěji ale slyším, že je Sofi podobná na moji maminku.Třetí dcera se má prý jmenovat Maruška. Možná jsme měli dát ale Lidušku:)
S Filípkem Černoškem v Otrokovicích.
Filípek má 3 roky.
Naše Valinka má roků 5. Výškově to není velký rozdíl, viďte??:) S Valinkou jsem chodila cvičit k paní Maryškové Vojtovu metodu. Posilovaly jsme nožičky, protože měly malý náznak písmene "X". Sofi zase měla písmenko "O". Zkrátka, naše holčičky měly dobře čitelné nožičky:) Valinka proto, že její svalová postura je celkově křehká, vílí, neosvalená a velmi lehce unavitelná. Sofi naopak proto, že všechno dělá příliš rychle a překotně. Paní Maryšková měřila holkám délku stehenní a holenní kosti a říkala, že Valinka nás překvapí a vyroste, neb její stehenní a holenní kost je naprosto stejně dlouhá. Sofi to tak nemá a s Natálkou jsem necvičila. Je fakt, že Valinka v poslední době dost vyrostla, i nožička ji hodně "poskočila", takže na bodrou paní Maryškovou si určitě jednou vzpomeneme:))
První milostné dopisy od dvojčat Nevrlých! Ráďa jim říká Arabáčci, protože jsou snědí, tmavoocí a hodně výrazní. K naším světlým holčičkám se náramně hodí. Je to zkrátka kontrastní protipól. Dopisy přinesly hodně radosti, rozruchu, zkoumání, chlubení a taky trošku ostychu před "veřejností":)
Nejvíc pozornosti vzbudilo slovo "čekám Tě":) Natálka na to: "A kde mě jako čeká??" Ráďa: "No na nádraží." Natálka: "A proč zrovna na nádraží?" :)
Sofi leze moc ráda na stůl. Většinou si na ten skleněný povrch hned stoupne a dělá: "Áaaááááááááá, hopááááááá." :))
Žádné komentáře:
Okomentovat