3. ledna slavila Valinka své druhé narozeniny. Babička ji upekla dva dorty, aby bylo na výběr... Liduška zkrátka neponechá nic náhodě:o )Patří ji náš obdiv, že se ji chtělo péct i po vánočních svátcích, kdy si to v kuchyni opravdu "užila". Moje maminka, to je přímo pohádkový úkaz. Na Nový rok sezve na oběd celou početnou rodinu a kromě slavnostního oběda ještě cvičně vyšvihne dva dorty. Pak všechny hosty posadí, uhostí, nakrmí až překrmí. Ve chvíli, když už by si konečně taky mohla sednout a vydechnout, naláká všechnu tu početnou drobotinu do ložnice, kde se dětem celé odpoledne intenzivně věnuje, aby si rodiče a sourozenci povykládali. Tomu říkám nesobecké rozmazlování a je mi jasné, že bych si na to neměla zvykat:) Myslím, že tenhle luxus mi bude vždycky dopřáván už jen ve chvílích, kdy si znovu dovolím ten pocit, že i já jsem byla kdysi dítě, kterým už jsem teď tak nějak čím dál méně...:(
Mou maminku mi teď navíc tak trošku ukradla Valinka. Jednou týdně Vali spinká u dědy a u babičky, protože chodím "do školy". A Ovenka se do babičky úplně zamilovala. Každý den, sotva se vzbudí, začne se známou odrhovačkou: "Ci honou babiku!". Jakmile se odněkud vracíme, přitvrdí: "Neci domů, ci honou babikou," opakuje pořád dokola. Ze začátku se tomu usmívám, pak na to odpovídám, že za babičkou pojedeme až jiný den, odpoledne už si vymýšlím, kde všude může babička být a večer ji aspoň volám, aby se slyšely s Val po telefonu. Úmorné to je a ve spojení s Natálčinou "školkáckou pubertičkou" i docela psychicky náročné.
Mou maminku mi teď navíc tak trošku ukradla Valinka. Jednou týdně Vali spinká u dědy a u babičky, protože chodím "do školy". A Ovenka se do babičky úplně zamilovala. Každý den, sotva se vzbudí, začne se známou odrhovačkou: "Ci honou babiku!". Jakmile se odněkud vracíme, přitvrdí: "Neci domů, ci honou babikou," opakuje pořád dokola. Ze začátku se tomu usmívám, pak na to odpovídám, že za babičkou pojedeme až jiný den, odpoledne už si vymýšlím, kde všude může babička být a večer ji aspoň volám, aby se slyšely s Val po telefonu. Úmorné to je a ve spojení s Natálčinou "školkáckou pubertičkou" i docela psychicky náročné.
Vali je teď moc šikovná holčička. Je pořád hodně droboučká, ale všem připadá moc roztomilá. Však ono se to i tak říká: "Co je malé, to je milé:o)" Valerinka zpívá, tančí a je u toho přímo rozkošná. Rozvazuje se ji čím dál víc, všechno už poví, na všem se s ní domluvím. Miluje kapsičky. Strká si do nich spoustu drobností. Sponečky, knoflíky, malá zvířátka a miniaturní panenky. Jakmile má na oblečení kapsičku, je spokojená. Při chůzi si dá do kapsičky ručku, vyšponuje hrudníček a komentuje všechno, co potkáme. Velkou kaluž, ptáčky, pejska s bolavou nožičkou, jeřáb, bagr a auta. Ví, že maminka jezdí Octávkou a táta Touranem.
Octávku táta nesmí řídit, protože je zvyklá, že ji řídím já. Tourana můžeme řídit oba, aby táta mohl pít "alkovol", jak říká Nanynka:)
Vali má celou sérii svých zvyků a trvá na tom, aby byly striktně dodržovány:) Například....Když jdeme z fitka, musíme jít nakupovat do Senima, u kterého parkujeme. Chce si sednou do košíku, na to se nesmírně těší. Pak si sundá čepici a dožaduje se mandlového loupáčku a sójového vanilkového mlíka. Stalo se, že Senimo mělo inventuru a jednou jsem dokonce neměla peníze. To pak bylo zle! Vali stojí před obchoďákem, brečí a volá, že chce "miko". Nevysvětlíte ji to....pochopit to ani nechce.
Valerinka má moc ráda tancování a zpívání s Míšou. "Ci Mišu", říkává často. Jakmile vidí, že je ji vyhověno, utíká do pokojíčku pro plyšáky, aby mohla dělat stejné taneční kreace jako děti v televizi. S Natálkou jsou v tomhle už sehraná dvojka a nás ještě pořád baví se na ně při tom hopsání dívat, přestože už jsme to viděli mockrát. Z pohádek má Val ještě ráda "prasátko Pepu", "Krtka" a "Kouzelnou školku". Na pohádky se dívá tak málo,
Žádné komentáře:
Okomentovat