Zdřímnout si s malým dítětem je tatínkovou velkou radostí:) Je to jako lehnout si s malým stvořením, které je plyšovým medvídkem a termoforem v jednom. Když děti spí, vypadají prostě kouzelně.
Dnešní skype od tatínka Rádi:
Valinka mne nechtela pustit, je to s nim cimdal dal horsi:) Porad se ke mne sunula, drzela mne, a kdyz jsem se pomalinku odsunul, tak hned trepala ruckama, kopala levou nozickou a pofnukavala. No a kdyz se konecne obratila na brisko, ze konecne bude sama spat, tak zvedala hlavicku a divala se, jestli tam jeste jsem. Jednou se zvedla, kdyz jsem zrovna vstaval, tak hned spustila. Musim ji mit dlouho v naruci, coz je trosku problem, protoze ma pak mokrou kebulku, jak hreje...
Velké štěstí je, že našemu tatínkovi nevadí jít spát s Valinkou v půl osmé večer. Probudí se pak většinou až do práce a nemůže tak rozhodně říkat, že je snad nevyspaný:)
No, není to dojemný pohled?
To jsem takhle jednou ráno běžela tryskem otevřít pošťačce. Valinku jsem dala do postýlky, Natálka byla v obýváku, a když jsem vrátila, našla jsem obě holky v postýlce! Jak tam Natali vlezla dodnes nevím, protože do té doby to sama nedokázala:)
Žádné komentáře:
Okomentovat