Porodem to všechno začíná...

První zátěžové testy jsou však již za námi. Ačkoliv nás i těhotenství v něčem omezilo, přesto jsme byli pořád ještě dva.Vstupem toho malého a krásného tvorečka na scénu našeho společného života se přece jen podstatně mění kulisy.Nepočítáme s oponou, očekáváme jednu premiéru za druhou a je nám jasné, že to, co půjde první přes palubu, bude pravidelný a ničím nerušený spánek. Kamarády jsme si už předem rozdělili na dvě množiny. Tu první budou tvořit ti, co mají také děti a tudíž chápou. Druhou množinu potom vytvoří všichni ostatní lidé na planetě. Průnik prý nemá smysl hledat. ;-). Úplně připraven nemůže být asi nikdo, protože ta nádherná zkušenost s dětmi je prostě nepředatelná. Nikdy nebude ničeho dost.Dost peněz, dost zážitků, zralosti, zodpovědnosti, ani bydlení třeba nebude úplně ideální a nakonec nikdy nebudeme vědět s úplnou jistotou, co vlastně přesně dělat. A přesto zažíváme něco, co se nedá ničím jiným nahradit. Někde uvnitř se probudí cit, který je úplně nový. Je to směs lásky, něhy, strachu, obav, pocit zázraku, dokonalosti, naplnění a neuvěritelné krásy. Život, který byl "předtím" se zdá poněkud nepochopitelný a mírně prázdný. Někde hluboko uvnitř sebe jsme objevili schopnosti, o kterých jsme ani netušili, že je máme, a také se už nikdy o své milovanou holčičku nepřestaneme bát. Je to těžké a zároveň to stojí za to. Jsme rodina a to už neco znamená! :-)